HISTORIE VINAŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Poznejte spolu s námi historii vinařství naší země v bodech. Doplňte své znalosti a mnohá data, která se nesmazatelně zapsala do vinařství České republiky. Společně s námi objevujte svět vína.

HISTORIE V BODECH

• Keltové - pravděpodobně jako první konzumovali, možná i pěstovali révu vinnou u nás
• Vinařství se na území České republiky rozvíjí v období 166 - 180 let př.n.l. v okolí dnešních Novomlýnských nádrží - obce Pavlov, Pálava
• 892 - Čechy navazují na tradici na jižní Moravě
• 7. - 12. století - rozvoj vinařství a vinohradnictví díky církevním řádům (Cisterciáci, Premonstráti, Dominikáni, Benediktini)
• 13. století - rozvoj městského vinařství (zejména Čechy) a vinařství na venkově
• 1309 - Falknštejnské viniční právo (jeden z prvních oficiální vinařských zákonů)
• 14. století - rozvoj kultury vinařství, sadbový materiál z ciziny, rozvoj práva (Karel IV.)
• 1558 - první odborný spis o vinařství - kantor Jan Had
• 15. - 17. století - vrchol rozvoje vinařství na našem území (po období temna - husitské války)
• 1860 - počátky devastace vinic MŠIČKOU RÉVOKAZ (u nás v letech 1890 - 1900)
• 20. století - v důsledku révokazu, válek se rozloha vin. tratí snižuje na 11 tisíc ha a po 2. světové válce je takřka zničena tradice vinařství u nás
• Vinařství v 2. pol. 20. století je ovlivněno zejména změnou politickou
• 1965 - probíhá rozsáhlá obnova viničních tratí
• 1995 - Vinařský zákon č. 115/1995 Sb.
• Po roce 2001 dochází k zápisu nových odrůd do Stání odrůdové knihy ČR
• 2004 – Vstup do EU = Vinařský zákon č. 321/2004 Sb.
• Vinařská Česká republika je rozdělena na 2 oblasti a 6 podoblastí (Čechy - Litoměřická a Mělnická a Morava - Mikulovská, Slovácká, Velkopavlovická a Znojemská)
 


HISTORIE VINOHRADNICTVÍ NA NAŠEM ÚZEMÍ

Počátky vinohradnictví u nás datujeme od období kolonizace našeho území římskými legiemi - přibližně 200 let n.l. (zásluha císaře M. A. Proba - nařízení vysazovat vinice i za Alpami).

S větší jistotou pak můžeme označit období 9. a 10. století jako období, kdy dochází k rozšíření vinohradnictví na našem území, respektive na území Velkomoravské říše. Současně pak roku 892 započíná tradice pěstování révy vinné v Čechách (vycházíme z Kroniky české od V.H z Libočan) a to konkrétně v obci Nedomice nedaleko Mělníka.

Novodobé vinařství započalo na přelomu 11. a 12. století. Respektive v 7. - 12. století dochází k rozvoji vinařství a vinohradnictví díky církevním řádům (Cisterciáci, Premonstráti, Dominikáni, Benediktini), stejně tak počátky můžeme datovat do období přijetí křesťanství na našem území. První písemná zmínka o vinicích na Moravě pak pochází z roku 1101 a to v zakládací listině kláštera v Třebíči.

Ve 13. století dochází k osazování souvislých celků viničních tratí, opět díky práci církevních řádů. Osázeny jsou odrůdami révy vinné z Francie a Německa, využita je taktéž technika francouzského a německého vinohradnictví. Právě v této době roste obliba vína mezi šlechtou a tím i ke zvýšení poptávky. V důsledku rozvoje dochází k vzniku nových nařízení týkající se vinařství, roku 1355 dokonce je přijat Viniční řád pro Moravu.

Významným milníkem je 14. století, kdy rovněž dochází k rozkvětu, a to za vlády Karla IV., jež nechal dovézt nové odnože révy vinné z oblasti Bourgogne a Porýní. Panovník podporoval nejen rozvoj a nové trendy, ale taktéž dal vinařství právní rámec.

Na počátku 15. století je ovlivněno husitskými válkami, řada vinic je zničena, mnohá vinařská centra jsou vypálena a obchod s vínem je v úpadku. Opakem je 2. polovina 15. století, kdy naše vinařství dosahuje vrcholu. Dochází k rozšiřování vinic na celém území, současně taktéž k rozvoji viničních nařízení a právních předpisů.

Velkého významu požívá vinařství v 16. století. Roku 1558 vydává kantor Jan had první česky psaný spis o vinohradnictví s názvem "Vinice v jakém položení býti má a jakým způsobem člověk má jí dělati, aby toho hojný oužitek mohl míti". Rozloha vinic je na velmi podobné úrovni, jako je tomu dnes, atakuje hranici 20 tisíc ha. Činnost vinohradnictví je řízena právními předpisy - horenské právo. Bez ohledu na historický vývoj, v 2. polovině 16. století ovlivňuje rozvoj vinařství příchod tzv. hanánů, toufarů neboli novokřtěnců, jež počali zakládat vinice, hloubili vlastní konstrukce sklepů a zejména zaváděli nové postupy způsobu pěstování révy vinné. V tomto období dochází taktéž k oživení zahraničního obchodu s vínem.

V 17. století však dochází k pomalému úpadku, kdy vrcholem se stává třicetiletá válka, která neblaze zasahuje do všech oborů, včetně vinohradnictví. V 18. století, roku 1748, jsou však viniční plochy obnoveny do stavu více než 16 tisíc ha. Roku 1783 vydává Josef II. úřední viniční řád pro Moravu. Velmi významným rokem je taktéž rok 1784, když Řehoř Volný dělí moravská vína do jakostních tříd, čímž započíná rozlišování různé kvality vín na našem území (I. třída byla vína ze Sedlce, Mikulova, Popic, Dolních Dunajovic a Velkých Pavlovic. Do II. třídy zařadil vína z Rakvic, Zaječí, Přítluk, Pouzdřan, Věstonic, Velkých Bílovic a Němčiček. Ve III. třídě byla vína z Křepic, Nosislavi, Velkých Němčic, Židlochovic, Dolních Bojanovic a Prušánek).

Postupně v 19. století zaznamenáváme úpadek vinařství a vinohradnictví v důsledku rozvoje pivovarnictví a současně s tím spojený dovoz zahraničních vín. Současně se na tomto trendu podílí taktéž úbytek obyvatel a choroby révy vinné. Snaha obnovit tradici vrcholí zakládání vinařských škol (1868 ve Znojmě, 1873 ve Valticích, 1882 v Mělníku, 1885 v Bzenci a 1903 v Mikulově).

Naopak v 20. století, v důsledku kalamity révokazu, upadá vinařství na našem území. První objevení révokazu na našem území datujeme do období roku 1890 v Šatově. O 10 let později se pak objevil v Dolních Dunajovicích, v Perní či Čejkovicích. Impulzem pro obnovu tradice bylo taktéž založení prvního odborného časopisu o vinařství - Vinařský obzor, a to již roku 1906 a vychází dodnes. Přesně o rok později, roku 1907, je vydán první vinařský zákon. Ovšem obě světové války dokonají devastaci tradice vinařství na našem území. Dokladem může být rozloha vinic roku 1930, kdy dosahuje rozlohy necelých 4 tisíc ha. Následně je vinohradnictví ovlivněno politickým zřízením, avšak dochází k obnově viničních tratí a tradic. V období socialistického režimu vznikají gigantické a uniformní továrny na víno, kdy kvalita není hlavní prioritou.

Roku 1995 byl vydán zákon 115/1995 Sb. o vinohradnictví a vinařství a právě tento dokument dal základ rozvoji tohoto oboru. Na tento dokument navazuje roku 2004 zákon č. 321/2004 Sb., čím dochází k souladu naší vinařské legislativy s legislativou EU. V posledních 20-ti letech vznikají nová vinařství, která navazují na rodinné tradice, jsou vedena moderně a s ohledem na trh a kvalitu. Díky tradici, historickým okolnostem a terroir je naše paleta vín velmi pestrá, zajímavá a jedinečná. V současné době máme dvě vinařské oblasti - Moravu a Čechy. Osázená plocha vinic dosahuje hodnoty kolem 17 tisíc hektarů, jež jsou vysázeny zejména v oblasti Morava. Vína jsou zatříděna pomocí germánského systému, kdy se třídí dle vyzrálosti hroznů v době sklizně. V posledních letech se však objevují nové systémy využívající románský způsob s ohledem na místní původ a terroir - VOC Znojmo, VOC Modré Hory či VOC Mikulov.
 

Vložit komentář

Jméno
Email ( email není zveřejněn )
Váš příspěvek   ( Fotky můžete vložit po odeslání příspěvku )
opiště kód
antispam
     Více informací

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.   Další informace