S vínem je spojeno vinařství, a každé vinařství sídlí v některé z vinařských obcí. Spolu s námi procestujte vinařský svět, poznejte výjimečné vinařské obce jako Velké Bílovice, Valtice či Mikulov a Znojmo.
Vinařská obec Velké Bílovice je největší vinařskou obcí v celé České republice, a to jak svou rozlohou, tak i počtem vinařů. Na více než 710 ha viničních tratí hospodaří přes 1000 vinařů.
Tradice vinařství v této obci sahá velmi hluboko do historie této oblasti. Písemné doklady – Horenské právo, se datují již do roku 1550. V 16. století se zde usazují novokřtěnci, zruční a novátorští vinaři. Následně je vývoj obce spojen s třicetiletou válkou, kdy jsou z Velkých Bílovic vyhnání Habáni a poté je několikrát obec i okolí vypáleno Turky. V období socialismu zde vzniká obří podnik JZD Mír, který až do sametové revoluce spravuje vinice a vinifikaci. V roce 2006 se konala poprvé akce Ze sklepa do sklepa navazující na tradiční obcházení sklepů a koštování. Velké Bílovice mají co nabídnout, nejen z pohledu vína.
Hlavní město vína, tak přesně tímto titulem se pyšní vinařská obec Valtice. Jedná se o velmi starou osadu, o níž jsou první písemné zprávy z 12. století. Od té doby jsou Valtice v držení několika šlechtických rodů. Pohromou pro Valtice byla přítomnost husitských vojsk. Město na počátku 20. století nemělo kromě dvou malých cihelen a vinařského závodu žádný průmysl. Obyvatelé se z osmdesáti procent zabývali zemědělstvím, jmenovitě pěstováním ovoce, méně již vinařstvím.
Valtice jsou tudíž spojeny s pěstováním révy vinné velice úzkým svazkem, tradice je pak tisíciletá. Díky této tradici jsou dnes Valtice druhou největší vinohradnickou obcí v České republice. Sídlí zde mnoho vinařských institucí – Národní vinařské centrum, Vinařská akademie či Svaz vinařských podniků. Od roku 1873 zde pak působí jediná Střední vinařská škola v České republice. Dnes zde místní vinaři obhospodařuji více než 587 ha viničních tratí.
Počátky osídlení obce a současně vinařství v Čejkovicích, jsou písemně doloženy od 13. století. První zmínka je datována do roku 1248. S historií vinařské obce je spojen řád templářů, jež zde započal systematicky pěstovat révu vinnou. Od této doby datujeme historii vinařství v této obci, která je s vínem již po staletí spjata. Dnes jsou Čejkovice třetí největší vinařskou obcí v České republice.
Vinařská obec Pavlov je s vínem spjata od počátku vinohradnictví na našem území. Již od 3. století n.l. zde datujeme první vinohrady, kdy zde sídlí římští legionáři. Rozmach vinohradnictví pak nastává jíž v 9 století n.l.. První zmínky o této obci pocházejí z 11. století a roku 1444 se pak stává největší vinařskou obcí v Mikulovském regionu. Nejhoršími časy byly pro víno, vinohradnictví a vinařství v Pavlově války, které zapříčinily razantní omezení pěstování révy vinné v obci Pavlov. Vrcholem je století 18., kdy obdobím útlumu byly světové války. Dnes spadá obec pod Mikulovskou vinařskou podoblast. Dnes zde můžeme najít nejen kvalitní vinaře, vína, ale i nezapomenutelnou atmosféru.
Vinařská obec Mikulov je obcí s tisíciletou vinařskou tradicí. Počátek vinohradnictví sahají do 3. století n.l. a následně se rozvíjí v období Velkomoravské říše, tedy v 8. – 9. století. V 11. století je vystavěn hrad v Mikulově a právě z této doby pocházejí první písemné zprávy o vinicích. Od r. 1249 započíná vláda Lichtenštejnů, jež podporují místní vinohradnictví. Ve 14. století již viniční tratě převažují nad zemědělskou půdou. Vrcholem zdejšího vinařství je rok 1575, tedy rok, kdy se moci ujali Dietrichsteinové. Viniční tratě dosahují rozlohy více než 800 ha. Poté v 18. století sužuje město řada požárů a vše vrcholí ve století 19., kdy historie vinařských podniků zasahuje do roku 1873. Poté prochází místní vinařství vlnou socializmu a následně privatizace. Dnes zde nalezneme jak velké vinařské podniky, tak malá rodinná vinařství.
Stejně jako jiné evropská vinařská centra, tak i Znojmo a okolí vděčí za svou historii Římanům. Zdejší vinohradnictví by nebylo celé bez Veltlínského zeleného, ale součástí místních tradic je i Müller Thurgau či Sauvignon a Pálava. Historie centra oblasti je spojena s rokem 1226, když město Znojmo bylo povýšeno na královské město. Součástí historie je i Loucký klášter, založený roku 1190. I nadále je město centrem této oblasti a současně významné vinařské centrum. Dodnes je město spjato s vinařstvím a vinohradnictvím a současně významným centrem znojemské podoblasti.
Historie města Kyjov jako vinařského města sahá do období 12. století. První písemná zmínka o obci Kyjov spadají do roku 1226, kdy vinařství vzkvétá nejen v této obci, ale taktéž v jejím okolí. Postupem času se stává vinohradnictví součástí koloritu této obce. Roku 1900 pak v okrese Kyjov obhospodařují místní více než 480 ha vinic. Dnes patří Kyjov do Slovácké vinařské oblasti, kdy se daří zejména odrůdám z oblasti Bourgogne a Sylvánskému zelenému. Kyjov je dnes kulturním, společenským a zejména vinařským centrem.
Historie vinařství v okolí města Litoměřice sahá do období šíření křesťanství v kraji. Písemná zmínka datuje rok 1057. Litoměřice se těšili přízni mnohým panovníkům a díky tomu jsou dnes viniční tratě na nejlepších polohách města Litoměřice. Ne nadarmo je okolí Litoměřic považováno za zahradu Čech. Zdejší viniční tratě jsou uzpůsobeny zejména pro pěstování bílých odrůd.
Pěstování révy vinné v Mělníku má velmi starou tradici, minimálně započíná v 10. století, s největší pravděpodobností však mnohem dříve. První písemná zmínka o vinohradnictví, respektive o vinici pochází z roku 1046. V 11. a 12. století se pak o zakládání vinic zasluhují nejvíce kláštery s podporou panovníků. K dalšímu rozvoji vinařství na Mělníku dochází až po husitských válkách. Aby po méně příhodných letech vinaři pozvedli zdejší tradici, roku 1652 zakládají vinařský cech. Postupný vývoj je ovlivněn událostmi v pohraničí. Dnes je Mělník centrem vinařství a součástí vinařské mapy České republiky.
Historie vinohradnictví v Praze sahá do 11. století. Z roku 1146 pochází nejstarší písemný doklad o existence vinohradu na území Prahy. Již v 12. století pak dochází k významnému rozšíření viničních poloh, přičemž vývoj je spojen s rozvojem města. Zpočátku vinice obhospodařují kláštery, později je skupují bohatí měšťané. Zlomem se stávají husitské války, kdy je zasazena krutá rána zdejšímu vinohradnictví. Krutě se na historii vinařství podepsala taktéž 30-ti letá válka. V 18. století pak tradice vinařství zcela zaniká. K obnově vinohradů dochází až v poslední době, zejména v Troji, na Vinohradech a pod Pražským hradem. Vinohradnictví v Praze znovu ožívá.