Každá vinařská země staví svou tradicí na odrůdách spojených s místním terroir. Ponořte se s námi do vinařské terminologie, týkající se odrůd spojených s vínařstvím České republiky. Z bílých odrůd jmenujme Veltlínské zelené či Ryzlink rýnský. Z červených pak Svatovavřinecké či Frankovka.
Odrůda Veltlínské zelené s největší pravděpodobností pochází z Rakouska, patrně z okolí města Retz. Tradiční název Grüner Veltliner se však začíná užívat až v 18. století a to dodnes (první písemná zmínka o odrůdě pochází až z roku 1766). Ovšem dle dalších pramenů může být domovinou pro tuto odrůdu taktéž údolí Valtelino v severní Itálii. Předpokládá se, že jedním z rodičů této odrůdy je Tramín. Mimo tradiční Rakousko se s touto odrůdou můžeme setkat taktéž v České republice, v Maďarsku a na Balkáně. Jako mladé víno vyniká svěžestí a lahodností. Postupem času během zrání se objevují kořenité a mandlové tóny, doplněné sametovostí.
VÍNO
Typické Veltlínské zelené má světle zelenou až zelenožlutou barvu. Ve vůni je svěží, pronikavé. V chuti se značí střední tělo. Chuť je svěží s ovocnými tóny a s vyšším obsahem příjemných kyselin. Ve vůni a chuti můžeme hledat lipový květ, jemně hořké mandle, muškátové tóny, pepř, chřest, zelený hrášek, u vyzrálých vín exotické ovoce. Vína mají k zrání střední potenciál, nejlépe je pít tato vína mladá.
Odrůda Müller Thurgau je původem z Německa, kde ji vyšlechtil prof. Herrmann Müller, jež pocházel zešvýcarského kantonu Thurgau, roku 1882. Původně se předpokládalo, že se jedná o křížence odrůd Riesling a Silvaner. Dnes je prokázáno, že rodiči odrůdy jsou Ryznlink rýnský a Madlenka královská. Mezi její synonyma řadíme názvy Rivaner či Rieszling-Sylvaner. Tradičními oblastmi pro pěstování jsou Německo - zde je druhou nejpěstovanější odrůdou po Ryzlinku rýnském, Rakousko, Česká republika a Švýcarsko. Jedinečná, komplexní a zajímavá odrůda, která si napříč své pověsti zaslouží vaši pozornost.
VÍNO
Víno správně technologicky zvládnuté je nejlepší pít mladé, svěží s nižším obsahem alkoholu. Napříč všem doporučením se velmi často setkáme s víny plochými, nearomatickými nebo s hořkou dochutí. Typicky odrůdové víno se vyznačuje světlejší barvou se zelenožlutým odstínem. Ve vůni potěší muškátové aroma a ovocné odstíny. Nejčastěji se setkáme s tóny travin, citrusových plodů, angreštu, broskve či grepu.
Původní německá odrůda, jejíž pěstování lze doložit až do roku 1435, avšak v té době nebyla příliš oblíbená. Teprve v 18. století dochází k objevení jeho výjimečnosti při pozdním sběru a od té doby je považován za jednu z nejkvalitnějších odrůd pro vína bílá. Genetické studie ukazují, že Ryzlink rýnský je pravděpodobně nahodilým křížencem odrůdy Heunisch a semenáče Tramínu. Dnes se pěstuje po celém světě a vína z této odrůdy jsou vysoce ceněna. Vína z této odrůdy se vyznačují zelenožlutou až zlatavou barvou, širokou paletou vůní - od ovocných až po kořenité a minerální. V chuti pak významnou úlohu hraje kyselina a zralost bobulky. Další názvy, pod kterými můžeme tuto odrůdu identifikovat, jsou Rheinriesling, Petit Riesling, Rajnai rizling, Graševina, White Riesling či Johannisberg. Poznejte krále vín, víno králů.
VÍNO
Ryzlink rýnský je předurčen k vysoce jakostním vínům s odrazem terroir. Vína z této odrůdy jsou velmi zajímavá, odrůdově typická a rozpoznatelná. Typické víno se vyznačuje světle zelenožlutou barvou a postupně se objevují zlatavé odstíny až jantarové tóny. Ve vůni se můžeme setkat s ovonými plody, kořenitostí až minerálními a kouřovými tóny. Stejně tak nás mohou potěšit květinové vůně, zejména lipový květ, ale i broskev nebo luční květy. V chuti se setkáme s tóny od kyselin přes pepř až po nazrálou svěží chuť. Ve víně hledejme obecně broskve, jablka, pomeranč, kdouli nebo meruňku či med, marcipán, mandle a minerály.
Původ této odrůdy je neznámý, avšak jisté je, že s odrůdou Ryzlink rýnský nemá absolutně žádný příbuzenský vztah. Pravděpodobně tato odrůda vzniká ve Francii, odkud se rozšiřuje do Porýní a Rakouska. Ryzlink vlašský je odrůdou, které se daří v jihovýchodní Evropě, v Itálii, v Rakousku a u nás. V Listině povolených odrůd je u nás zapsán od roku 1941. Vína jsou pověstná svou kyselinkou, stejně jako pikantností a mohou být jak jemná a svěží, tak delikátně vyzrálá a charakterní. Po staletí pak byl taktéž užíván jako surovina pro šumivá vína. Poznejte jedinečnost a charakter této zajímavé odrůdy, která je jistě vítanou odrůdou, nejen u znalců vín.
VÍNO
Víno se vyznačuje světle žlutou barvou, v průběhu zrání se mění až na zlatavou. Jsou typická svou kyselinkou, svěží pikantností až zralým dojmem. Můžeme se s tímto vínem taktéž setkat v šumivých vínech či tradičně jako víno ledové. Typickou škálu vůni započíná vinná, květinová až hořkomandlová po medové tóny. Jsou harmonická s příjemnou kyselinkou. V chuti i vůni zaujme grep, červený rybíz, angrešt, citron a končí medovými tóny.
Odrůda Svatovavřinecké, jež ve Francii nese název Saint Laurent a v Rakousku Sankt Laurent, se v dnešních dobách nejvíce prosadila v České republice. Genetický výzkum této odrůdy potvrdil, že je příbuzná s odrůdami burgundskými, přesto však poskytuje zcela odlišná a jedinečná vína. Samotný původ odrůdy však není znám. Nejblíže je však pravděpodobně tvrzení, že se jedná o odrůdu původem z vinařské oblasti Médoc ve Francii. Možný je však taktéž fakt, že pochází z oblasti Alsace, kde je pěstováná pod názvem Schwarzer. Teprve v 19. století se rozšiřuje do ostatních vinařských států Evropy a dnes patří mezi vyhledávané odrůdy.
VÍNO
Velmi oblíbená červená odrůda, nicméně ve světě je brána za průměrnou odrůdu. Vína jsou vhodná nejen k nazrávání v dřevěných sudech, ale taktéž příjemná v podobě vín růžových. Víno se vyznačuje sytě červenou barvou, až s fialovými tóny. Vůně je typická pro tóny sušených švestek, povidel, višní či černého rybízu. V chuti bývá plné, drsnější s ovocnými tóny a strukturovanou tříslovinou. Vína z této odrůdy jsou vhodná k archivaci, zráním kvalita vína roste, stává se harmonickým a sametovým.
S největší pravděpodobností se jedná o velmi starou rakouskou či německou odrůdu, jež je spojena s odrůdou Heunisch. Frankovka je odrůdou, kterou nejčastěji najdeme ve středoevropských vinařských oblastech, včetně České republiky, respektive Moravy. Rájem frankovky je bezesporu Rakousko, především pak oblast Burgenland. Mimo název Frankovka se můžeme setkat taktéž s názvy Blaufränkisch, Blauer Limberger, Lemberger či Kékfrankos. Jedná se o výjimečnou odrůdu, která může nabídnout velké vinné zážitky, pokud se s ní pracuje správně, respektive pokud se spojí jedinečný terroir s uměním vinaře.
VÍNO
Obecně platí, že ve vínech se setkáme s vyšší kyselinkou a tvrdší tříslovinou. Typicky je víno tmavě rubínové barvy s fialovými záblesky. V mladých vínech zaujme travnaté aroma, zráním se mění na ostružinové tóny. V tvrdší chuti s vyšší tříslovinou potěší kořenitost, ovocnost, ve vyzrálých vínech je pak hebké a sametové. V chuti i vůni potěší ostružiny, švestky, černé třešně, jádra peckovin či skořici.
Odrůda Zweigeltrebe byla vyšlechtěna roku 1922 v Klosterneuburgu v Rakousku. Po 2. světové válce pak vděčí panu dr. Lenzi Moser za své rozšíření. Dnes patří v Rakousku k nejpěstovanějším červeným odrůdám. Jedná se o křížence odrůd Svatovavřinecké a Frankovka. Mezi její synonyma můžeme zařadit názvy Zweigelt či Rotburger. Samotné vlastnosti vína jsou odvislé od objemu sklizně a péče vinaře. U nás se počátky této odrůdy datují do 60. let 20. století a roku 1980 byla zapsána na Listinu povolených odrůd. Rozhodně velmi zajímavý a současně komplikovaný zástupce modrých odrůd, který si jistě zaslouží vaši pozornost.
VÍNO
Velmi zajímavá červená vína pocházejí původem z této odrůdy. Barva vína je často rubínové červená. Vůně bývá jemnější, s tóny třešní, višní či švestek. V mladém víně je chuť hrubší až drsná. Při vyzrání naopak jemná, harmonická se zakulacenou tříslovinou. V nazrálém víně se setkáme s kořenitou a hebkou vůní. Ve víně najdeme ostružiny, višně či lesní ovoce.
Odrůda Rulandské modré je rozšířena po celém světě. Původním domovem této odrůdy je však Francie, odkud se rozšířila do dalších zemí. Ve většině zemí nese svůj původní název, tedy Pinot Noir. V Itálii pak Pinot Nero, v Německu Spätburgunder a v Rakousku Blauer Burgunder. Rodičemi této odrůdy jsou Mlynářka a Tramín, přičemž došlo k samovolnému zkřížení. K nám se dostává spolu s vládou Karla IV. ve 14. století. Pinot Noir není pouze základní odrůdou pro tichá červená vína, ale taktéž velmi často součástí šumivých vín Champagne. Zajímavostí je odvození názvu Pinot - ten získává odrůda ze základu slova pin, což je borovice a to z důvodu velikosti hroznů, které připomínají šišky tohoto jehličnanu. Vína odrůdy Rulandské modré mívají různý charakter, podle světových oblastí, kde se tato odrůda pěstuje, ale i podle toho, jak s nimi vinař zachází. Ohromují svou plností, která se zráním zvyšuje. Vína se velmi dobře hodí pro dlouhodobé skladování.
VÍNO
Vína z této odrůdy mají rozdílný charakter dle terroir ale i technologie zpracování. Krásná vína jsou vhodná k dlouhodobé archivaci. Vína z této odrůdy jsou lehce rubínové až cihlově červená, s oranžovým okrajem. Ovocná vůně, hořkomandlové či kořenité tóny. Ve vůni i chuti můžeme hledat ostružiny, maliny, jahody, švestky či brusinky a hloh. Ve vyzrálých vínech pak nalezneme taktéž fialky, kůži či dřevnaté tóny až sušené ovoce, kakao, kávu a hřebíček. Svou kvalitu potvrdí víno zráním v dubových sudech, případně ležením na lahvi.