Uzávěr vína skrývá bohatství, netušené bohatství, které začínáme objevovat při otevření vína. Poznejte společně s námi jedinečné i tradiční uzávěry vín, ať už se jedná o korek či moderní skleněný uzávěr.
Každé víno je jedinečné a jak víme, každý je originál. A stejně jako bohatství uvnitř, i uzávěr je specifický. Ať už se jedná o korek, plastovou zátku, skleněný či šroubovací uzávěr.
V hájích naší vlasti se zatím atypické uzávěry příliš často nevyskytují. Korek se prozatím svého postavení bát nemusí. Ve vinařském světě však jeho situace není zase tak jistá.
Jistě si kladete otázku, který uzávěr je tedy nejlepší. Mnohé mýty o uzávěrech, ať už šroubovacím či samotném korku, jsou dnes již minulostí. Dnes již neplatí, že pod korkem nalezneme nejkvalitnější produkt a naopak, pod šroubovacím uzávěrem nejlevnější sortiment. Musíme však znát základní specifika. A o těch si povíme více na následujících řádcích.
Historie tohoto uzávěru sahá až do dob dávno minulých – do období starého Řecka, kdy je doloženo, že amfory byly uzavřeny pomocí korku a pryskyřice. Tradiční korkový uzávěr je nejrozšířenějším a nejúspěšnějším způsobem uzavření lahví s vínem. A tento uzávěr vládnul pevně až do druhé poloviny 20. století. Ovšem mnohé z nás překvapí, že korek byl použit poprvé k uzavření láhve s vínem až roku 1530.
Za posledních 15 let však dochází k poklesu podílu korkových uzávěrů z 90% na méně než 70%, avšak korkovému uzávěru rozhodně neodzvonilo, jelikož spotřebitelé stále preferují tento typ uzávěru.
Odkud se korek vlastně bere – získáváme jej loupáním korkového dubu, a tato surovina pochází z více jak 50% z Portugalska. V současné době tento typ dubu můžeme nalézt již jen v západním Středomoří. Z toho vyplývá, že dub není potřebné porazit, abychom sklidili úrodu. Zajímavostí pak může být fakt, že sběr korku je prováděn stále ručně. Nejkvalitnější korek pak pochází až ze 3. sklizně, kdy kůra dosahuje nejvyšší kvality. Sklizeň probíhá od června do září. Po sklizni se poté nechá kůra volně uložená až na 12 měsíců. Teprve poté můžeme přejít k finálnímu produktu – výrobě korku.
A jak se korek vyrábí? Kůra se nejdříve vaří – dojde k vyloučení tříslovin a mikroorganismů. Poté se postupně lisují do tvaru rovných desek. Dochází ke třídění dle síly a kvality. Dle kvality korku a zpracování plátů můžeme směle tvrdit, že trvanlivost nejlepších korků dosahuje 25 let.
V poslední době poptávka po korku roste a kvalitní korek je stále dražší. Mnohdy se proto setkáváme s korky lepenými, jež jsou slisovány z korkové drti do tvaru korku. Vhodnější variantou je pak lepený korek s ploškami přírodního korku na koncích.
Nezanedbatelný je taktéž fakt, kdy korek zapříčiní vznik vadného vína – z jednotlivých zdrojů se můžeme dočíst o čísly mezi 2 – 10%. Bohužel, dopátrat se přesného čísla nelze. Ovšem musíme tento fakt brát v potaz. Právě víno jako přírodní produkt, může kvalita korku zničit. Musíme však mít na paměti, že víno s tímto uzávěrem je nutné skladovat ve vodorovné poloze, aby byla celá jeho plocha zalita vínem.
Závěrem – jaké jsou výhody korku? Víno zraje, tradice, noblesní uzávěr. A nevýhody – jedná se o relativně drahý uzávěr. Méně kvalitní zátky pak mohou podlehnout zkáze.
V důsledku vývoje situace kolek korku, došlo v 90. letech k masivnímu rozšíření plastových uzávěrů u vín k okamžité konzumaci. Dnes je mnoho tzv. regálových vín uzavřeno plastovou zátkou. Napříč mnoha odpůrcům, s tímto typem uzávěru se dnes setkáme zejména u nižších, základních řad vín. Naštěstí, tento typ uzávěru není možné užít pro dražší či kvalitní vína, jelikož plast zabraňuje zrání – mikrooxidaci, tak potřebné u červených vín. Naopak, prokázanou nevýhodou je pokles volné síry ve víně uzavřeném tímto typem uzávěru, kdy právě volná síra víno stabilizuje. Pro tento typ uzávěru mluví snad jen cena. Zajímavostí je, že v USA byla zpočátku užívána plastová zátka k uchování kvalitních vín.
Velmi moderní, atypický uzávěr vín. V České republice jej jako první začalo užívat Nové vinařství, a to již v roce 2006, kdy se tímto krokem odlišilo od konkurence. Samotná historie této alternativy – systému Vino-lok, je spjata s firmou Alcoa.
Zátka je opatřena těsnícím kroužkem a současně zajištěna hliníkovou kapslí. Opět platí, že stejně jako plastová zátka, i tento typ uzavření zabraňuje mikrooxidaci a je k vínu neutrální. Jednou z výhod oproti plastu je určitá dávka elegance a možnost opětovného uzavření lahve, stejně jako fakt, že víno se nezkazí a zůstane neutrální. Mnozí ji vnímají jako zátku pro „fajnšmekry“, avšak proč nedat šanci moderní variantě uzavření lahví vín.
Závěrem se podíváme na uzávěr, který je dle mnohých velmi silným konkurentem pro korkový. V dnešní době moderního managementu kvality je právě tento typ uzávěru pro mnohé firmy vhodným materiálem k uzavření lahví. Mnozí vinaři však s přechodem na tento druh uzavření budou jistě nahlížet skepticky, napříč úspěchům uzávěru u mnohých vinařství v Evropě. Šroubovací uzávěr se poprvé objevuje teprve roku 1959, avšak jeho vnímání a situace kolem tohoto typu uzávěru se mění v 80. letech 20. století v důsledku chemikálie TCA – umí víno znehodnotit plesnivou chutí. Šroubovací uzávěr v sobě spojuje výhody skleněného uzávěru, korku a plastové zátky. A dnes již na trhu můžeme nalézt šroubovací uzávěry, díky kterým můžeme řídit mikrooxidaci – tedy zrání vína. Situace v České republice je odlišná, vína uzavřená tímto typem zátky jsou spíše mladá, určená k okamžité konzumaci, zpravidla nižší řady vín. Průkopníky v tomto trendu jsou naši sousedé – Němci, Rakušané a taktéž je nalezneme na mnoha vínech z Nového světa. Například vína z Austrálie jsou uzavřena tímto typem uzávěru ve více než 85% případů. Co se archivace týče, víno s tímto typem uzávěru je ideální uložit do 10 let od nalahvování. Tento typ uzávěru je ideální pro mladá bílá vína, vína aromatická a určená k okamžité konzumaci. Ideální tedy víno bílé či růžové, to, jež si zaslouží zachování čerstvosti a typického aroma.
Současně pro ně mluví jejich nižší cena a jednoduchost užívání, včetně možnosti neustále láhev uzavírat či skladovat v jakékoliv poloze. Nesmíme opomenout ani zcela hermetické uzavření a zabránění přístupu pachů z vnějšího prostředí. Bohužel, šroubovací uzávěr není tak poetický, jako rituál otevření vína uzavřeného korkem a s největší pravděpodobností nikdy nebude.
ZÁVĚREM je nutné upozornit na všeobecně známý fakt – důležitější je obsah láhve, jež se skrývá pod uzávěrem, oproti použitému závěru. Určit ten nejlepší uzávěr snad není možné. Záleží na typu vína, vinaři, na stylu vína, které se bude pod uzávěrem vyvíjet.